LEV

Dle pověsti jsme svůj znak získali velice krvavým a ještě více nepravděpodobným způsobem. Informace o našem znaku se objevuje v pověsti o Štylfrýdovi, který se vydal do Neapole. Neapolskému králi pomůže hrdinským činem porazit anglického krále, postaví se totiž proti jeho 12 rytířům. Za to dostane znak (údajně anglického krále) – orlici, jeho syn Bruncvík dostane za ženu dceru krále neapolského Neoménii.

Pověst pokračuje v kronice o Bruncvíkovi, který se vydá na hrdinskou cestu s přáním vybojovat další znak – lva. Se svou ženou si vyměnil prsten se slovy, že pokud jeho prsten do sedmi let nespatří, je mrtev.
Bruncvík po pár příhodách a bojích uvidí bojovat osmihlavou saň se lvem, lvu pomůže a ten je mu za to věrný a všude ho doprovází.
Potom Bruncvík se lvem přebýval na hradu krále Olibira, kde získal ostrý meč, který sám setne hlavy těm, kterým si bude jeho majitel přát.
Bruncvík pomůže zachránit Olibriovu dceru Afriku před Baziliškem. Ale Afrika se do něho zamiluje a chce ho za muže. Bruncvík ji odmítne, jelikož je již ženatý. Pomocí kouzelného meče setne králi, jeho dceři i dalším hlavy a vydá se na cestu zpět do Čech, která opět není jednoduchá.
Když se dostane domů, nestačí se divit, jeho žena Neoménie se vdává. Bruncvík se skryl v prostém rouchu a vhodil do manželčiny číše svůj prsten a odjel pryč. Manžel Neoménie se vydal Bruncvíka hledat se smyslem ho zavraždit, Bruncvík však opět využil svého meče a nechal nepřátelům setnout hlavy, poté se vrátil k manželce a dal po celém království na všechna vrata namalovat bílého lva na červeném poli jako nový znak jeho země.
Meč se později nechal zazdít do jednoho z pilířů Karlova mostu a bude vyzvednut, až bude v Čechách nejhůře, přičemž přijedou svou zem ochránit i Blaničtí rytíři.

(Zdroj: www.vlast.cz)